Několik slov k mé sbírce porcelánových panenek:
První panenku této sbírky zakoupila má maminka, které v letošním roce 2015 bylo 92 let. Panenka je
V této době byly porcelánové panenky na trhu spíše vzácností. Krása a uznání nad ruční prací při výrobě porcelánové panenky, jejího oblečení a doplňků, mou maminku tak zaujalo, že při pohledu na novou panenku neodolala a koupila jí. Aniž by si tuto lásku a zálibu k porcelánovým panenkám uvědomovala, začal počet těchto panenek se zvyšovat a zdobit její dvoupokojový byt. A tak u příležitostí různých svátků a jubileí byla obdarována rodinou a přátelí vždy nějakou porcelánovou panenkou, která rozšířila její sbírku.
V roce 2002 z důvodu nemoci mi celou sbírku v počtu cca 70 kusů panenek maminka věnovala s tím, že jsem jí přislíbila, že o sbírku panenek budu pečovat a budu se snažit ji rozšířit.
Je to krásná práce, ale zároveň i časově náročná. Starší panenky potřebuji opravit oděv, především spodní prádlo, kde vlivem času nutno nahradit nové gumičky, přilepit různé části botiček, vyměnit krajku a podobně.
Sbírku rozšiřuji o další skvosty. Nakupuji panenky malé i velké a nejmenší panenka v mé sbírce měří
Panenky se dělí dle materiálu, dle náročnosti zpracování a množství vyrobených kusů. Počty jsou limitovány, to znamená, že panenky jsou vyrobeny v určitém množství. Pak jsou to panenky sběratelské s certifikátem pravosti a množství, jsou to panenky zařazené pod určitou kolekci, navržené uměleckým návrhářem a v limitovaném počtu např. 1500 ks, 500, 100 ks apod. Každá tato „panenka s certifikátem“ má svůj certifikát pravosti, který obsahuje kolekci, návrháře (nemusí být vždy uveden), počet vyrobených kusů a číslo dané panenky. Signace je provedena většinou na zátylku panenky. Porcelánovou panenku lze pořídit v cenové relaci cca 100,- Kč až po několik desítek tisíc korun za kus. Je to odvozeno od množství vyrobených kusů a také umělce, který panenku vyrobil. Takovéto panenky nejsou určeny jako hračka. Zacházení s porcelánovou panenkou je možno přirovnat k porcelánovému nádobí, které je křehké. Panenka má především z porcelánu hlavičku, ruce nohy, tělo je měkké, látkové.
Své slovo jsem dodržela a sbírku rozšiřuji. V poslední době má sbírka čítá přes 500 kusů a já jsem se zaměřila na kroje. Nadchly mě kroje jak české, tak moravské i slovenské. Zakoupit takovou panenku není jednoduché. Na trhu se objevují málo nebo jsou pro mně finančně náročné. A proto jsem se rozhodla šít kroje na tyto panenky sama. K tomu používám především literaturu, která popisuje kroje, sháním materiál pro ušití takového kroje, výšivky si vytvářím sama a doplňky jako jsou například botičky, stojánky, které drží panenku a jiné mi pomáhá udělat manžel.
Velice si vážím lidí, kteří po oslovení mi pomohou daný materiál pro ušití kroje dodat, zašlou dobírkou nebo mi poradí, kde takový materiál seženu.
Krásu těchto porcelánových panenek jsem také nabídla ke shlédnutí veřejností a to výstavou, která byla uspořádaná v muzeu Hlučínska, na zámku v Kravařích a také na vánoční výstavě v Dobroslavicích. Naposledy mé panenky také navštívily Muzeum hraček v Ostravě, kde určitě svou přítomností obohatily krásy tohoto muzea.